1.5
Alternativní zdroje financování ve škole
Ing. Petra Schwarzová
Obecně o financích v českém školství
Je předmětem neustálé veřejné debaty, jak je školství v ČR vzhledem k ostatním zemím OECD podfinancováno, kolik procent HDP je poskytováno na vzdělávání nebo jak si stojíme s výsledky srovnávacích testů ve vztahu k jiným vyspělým zemím. Mnohem méně se však hovoří o tom, jak jsou české školy schopny oproti zahraničním vydělat si i samy na sebe čili jak si dokážou opatřit další finanční zdroje, které mohou být důležitou přidanou hodnotou využitou pro vzdělávací proces.
Pokud se obecně zaměříme například na zdroje financování škol zřizovaných krajem a obcí, pak mezi ně lze zahrnout následující:
- neinvestiční dotace z MŠMT (obdrží ji jen školy zapsané v rejstříku),
- příspěvek zřizovatele na provoz,
- úplata za poskytování vzdělání a školských služeb (základní umělecké školy, mateřské školy, vyšší odborné školy, jazykové školy, stravování, domovy mládeže aj.),
- investiční dotace,
- výnosy z vlastní činnosti (pronájmy, produktivní práce),
- ostatní zdroje (např. dary),
- prostředky z Národního fondu a ze zahraničí.
Právě poslední tři jmenované lze zahrnout mezi tzv. alternativní zdroje financování, které přinášejí nemalé finanční prostředky. Podívejme se podrobněji nejen na možnosti získání jednotlivých alternativních zdrojů, ale i na možná úskalí, která jsou s realizací přímo spojena.
Doplňková činnost jako alternativní zdroj
Lze se pozastavit nad tím, že škola realizuje vlastní výdělečnou činnost prostřednictvím tzv. doplňkové činnosti. Tato možnost je však zakotvena přímo v legislativě, jmenovitě v § 135 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Podle něj doplňková činnost:
- musí navazovat na hlavní činnost nebo činnosti sloužící k účelnějšímu využití odbornosti zaměstnanců a majetku. Zároveň nesmí být provozována způsobem, který by omezoval hlavní činnost nebo ohrožoval její kvalitu, rozsah a dostupnost,
- nesmí být financována z finančních prostředků státního rozpočtu, s výjimkou prostředků dočasně použitých k úhradě výdajů doplňkové činnosti, které nelze předem oddělit od výdajů z hlavní činnosti. Jsou to např. výdaje za vodu a energie, které platíme zálohově a v daný moment nedokážeme přesně stanovit jejich podíl na doplňkovou činnost. Ty se pak musejí vrátit do rozpočtu školy v příslušném čtvrtletí, nejpozději však do konce příslušného rozpočtového roku,
- nesmí být ztrátová. V opačném případě je škola povinna zajistit, aby byla tato ztráta do konce následujícího kalendářního roku vyrovnána, nebo učinit opatření k ukončení doplňkové činnosti. Mnohdy je ztráta v prvním roce způsobena vysokými vstupními náklady při pořizování velkých investic, může však jít o prosperující činnost v dalších letech,
- sleduje se účetně odděleně.
Zřizovací listina – základ pro realizaci doplňkové činnosti
Pokud chce škola realizovat jakoukoliv doplňkovou činnost, musí ji mít v prvé řadě povolenou zřizovatelem. Okruhy povolené doplňkové činnosti jsou zapsány ve zřizovací listině. Některé činnosti však mají navíc i povahu živnosti. Potom musí škola k povolení činnosti vlastnit i živnostenský list. Typickým příkladem je pronájem tělocvičen a sportovišť. Na druhou stranu živností není výchova a vzdělávání. U jakékoliv realizace kroužků, přípravných kurzů pro uchazeče, lektorské činnosti apod. tudíž není živnostenské oprávnění potřeba.
Častá pochybení při realizaci doplňkové činnosti
Kontrolní orgány se při své činnosti zaměřují nejen na hlavní činnost školy, ale také na realizaci činnosti vedlejší ve formě doplňkové činnosti. Základem pro úspěšný průběh kontroly je mít kvalitně zpracovanou směrnici k doplňkové činnosti, která by měla obsahovat především předmět doplňkové činnosti, způsob zúčtování, použití prostředků z doplňkové činnosti, předmět činnosti, rozhodování o doplňkové činnosti a vymezení pravomocí, plat zaměstnanců, kontrolní mechanismy apod. Uvedené náležitosti směrnice musejí být samozřejmě v souladu s legislativou dotýkající se dané problematiky.
Neméně důležitou roli hraje správné sestavení kalkulace. Kalkulace musí zahrnovat veškeré náklady, které budou na realizaci doplňkové činnosti vynaloženy.…
