dnes je 21.11.2024

Input:

FKSP od 1. 1. 2024

1.1.2024, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.86
FKSP od 1. 1. 2024

Ing. Zdeněk Morávek

Změny v právních předpisech

Jak vyplývá z čl. CXIII zákona č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (dále jen "konsolidační balíček"), zrušuje se vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, včetně všech novelizujících vyhlášek. Jedná se o úpravy, které souvisí se změnami v rozpočtových pravidlech. To znamená, že část této právní úpravy se přesouvá do rozpočtových pravidel a dalších právních předpisů a část se bez náhrady ruší.

V této souvislosti se konsolidačních balíčkem mění následující předpisy:

  • zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech,

  • zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů,

  • zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku,

  • zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích,

  • zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

Naopak beze změny zůstávají:

  • vyhláška č. 296/2022 Sb., o nákladech na stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích, ve znění pozdějších předpisů,

  • vyhláška č. 84/2005 Sb., o nákladech na stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky, ve znění pozdějších předpisů.

Ještě doplňme, že v legislativním procesu je zákon, kterým se mění zákony s rozvojem finančního trhu (sněmovní tisk č. 474), který definuje produkty, na které bude organizace povinna přispívat. Tento zákon prošel třetím čtením a jde do senátu.

Snížení výše přídělu

V případě organizačních složek státu, státních příspěvkových organizací a příspěvkových organizací, na které se zejména vztahovala zrušená vyhláška, je nutné se dále řídit rozpočtovými pravidly, obecně ale platí, že snižuje výše přídělu na 1 % a nejméně 50 % z rozpočtovaného základního přídělu k 1. lednu rozpočtového roku se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.

Legislativa pro organizační složky státu

V případě organizačních složek státu je rozhodující úprava § 48 odst. 8 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Přijaté změny představují snížení výše přídělu na 1 %, stanovení povinného podílu ve výši 50 % na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob a zrušení odkazu na vyhlášku o FKSP.

Legislativa pro státní PO

V případě státních příspěvkových organizací je odpovídající úprava obsažena v § 60 zákona č. 218/2000 Sb., ve kterém byly přijaty totožné změny jako v případě organizačních složek státu. Současně byly do § 65 promítnuty obecné zásady, které platí pro organizační složky státu i státní příspěvkové organizace, a to:

  • doplnění zdrojů fondu – jsou jimi i splátky zápůjček poskytnutých z fondu kulturních a sociálních potřeb, náhrada škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z FKSP a peněžní dary poskytnuté do fondu,

  • dále, že použití fondu kulturních a sociálních potřeb stanoví právní předpis, kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis, jedná se tedy o reakci na zrušení FKSP,

  • u příspěvkových organizací jsou příjmem fondu kulturních a sociálních potřeb také příjmy z pronájmu rekreačních a sportovních zařízení, na jejichž provoz příspěvková organizace přispívá z fondu kulturních a sociálních potřeb,

  • a na závěr důraz na to, že na plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb není právní nárok.

Zůstatek na účtu FKSP

Doplňme, že podle bodu 2. přechodných ustanovení peněžní prostředky, které byly vedeny na účtu fondu kulturních a sociálních potřeb přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí podle zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. To znamená, že u těchto zůstatků bude postupováno podle nových pravidel. Je zajímavé, že u příspěvkových organizací zřízených ÚSC toto přechodné ustanovení chybí.

Legislativa pro PO zřízené ÚSC

V případě příspěvkových organizací zřízených ÚSC je potom příslušná úprava § 33 zákona č. 250/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. I v tomto případě jsou hlavními změnami snížení výše přídělu na 1 % a stanovení povinného podílu ve výši 50 % na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.

Doplněno bylo dále, že zdrojem fondu jsou i splátky zápůjček poskytnutých z fondu, náhrada škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z fondu, příjmy z pronájmu rekreačních a sportovních zařízení, na jejichž provoz příspěvková organizace přispívá z fondu, a peněžní dary poskytnuté do fondu kulturních a sociálních potřeb. Použití fondu kulturních a sociálních potřeb stanoví právní předpis, kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis. Na plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb není právní nárok.

Jak jsem uvedl, přechodné ustanovení v tomto případě chybí.

Pro úplnost ještě doplňme, že územně samosprávní celky tvořily a nadále tvoří fond dobrovolně, a tak pro ně žádná konkrétní pravidla neplatí. Jediné

Nahrávám...
Nahrávám...