1.4
Reforma financování regionálního školství
Ing. Petra Schwarzová
Úvodem
Článek nehodnotí reformu financování ani ji nesrovnává se současným systémem, natož aby analyzoval reformní kroky a vyvozoval závěry. Na to je příliš brzy. Spíše se zaměřuje na to, co je pro ředitele v jejich manažerské činnosti důležité z pohledu nového způsobu financování, jak se mohou s danou problematikou vypořádat v praxi a jakým způsobem lze změn v procesu financování co nejefektivněji využít. Jednoduše řečeno: jak z případné nevýhody udělat přednost.
Finance nejvíce chybějí ve školství
S problematikou nedostatku financí se potýká nejeden vládní resort. Avšak obzvláště školství patří mezi ty, které jsou silně podhodnoceny. I proto se v poslední době hovoří o radikálních změnách v oblasti financování regionálního školství (dále jen RgŠ), jež tvoří největší položku z rozpočtu kapitoly 333 MŠMT. V rámci tohoto úseku jsou poskytovány finanční prostředky na tzv. přímé náklady na vzdělávání pro školy a školská zařízení zřizovaná obcemi, svazky obcí a kraji, neinvestiční dotace soukromému a církevnímu školství a plně je zabezpečeno financování přímo řízených organizací (MŠMT, 2018a).
Kdy reforma opravdu začne?
Původním záměrem bylo spuštění reformy RgŠ již 1. 1. 2018. Následně byla z důvodu nepřipravenosti o rok odložena (od 1. 1. 2019). Na konci loňského školního roku Poslanecká sněmovna opět rozhodla o jejím odložení. To znamená, že reforma bude platit od ledna 2020. Podle ministra školství však mají být některé dílčí změny spuštěny už v příštím školním roce. Od září 2019 mají školy dostat peníze navíc na dělení vyučovacích hodin a od ledna 2020 pak bude reforma realizována v plné šíři (MŠMT, 2018c).
Jaké kroky jsou z pohledu zajištění dostatečných zdrojů již realizovány?
Podle předběžného harmonogramu bude v listopadu 2018 vyhlášen rozvojový program na rok 2019 na vyrovnávání mezikrajových rozdílů v odměňování pedagogů, na něj je vyčleněna 1 mld. Kč. Od ledna 2019 dojde k posílení financování mateřských škol, které umožní překryv učitelek mateřské školy (dále jen MŠ) o 2,5 hodiny ve třídě denně, včetně rozšíření doby provozu, kde to bude potřeba. Na toto opatření je vyčleněno 1,8 mld. Kč. Především ale od září 2019 se nabízí možnost rozšíření počtu hodin výuky v základní škole (dále jen ZŠ) a střední škole (dále jen SŠ), zejména formou většího počtu dělených hodin. Takže si ředitelé škol mohou nastavit organizaci školního roku 2019/2020 již podle nového způsobu financování.
Jaký je současný systém financování a proč je nutno jej reformovat?
Současný systém rozdělování financování u škol zřizovaných obcemi a kraji je postaven na principu, který je odvislý od počtu žáků ve škole a školského zařízení (tzv. normativem na žáka). Skutečná výše financí, která je přidělena příslušné škole, závisí na normativech stanovených příslušným krajem. Proto také dochází k velkým rozdílům ve výši finanční podpory ve vzdělávání u stejného typu škol a školských zařízení (např. školní družině). Znamená to, že finanční zdroje na stejný výkon pedagoga mohou být v různých krajích odlišné. V oblasti financování nepedagogické práce jsou zvýhodňovány školy s vyšší naplněností tříd oproti školám se stejným počtem tříd a s nižší naplněností tříd. Ředitelé středních škol nabízejících vzdělání s maturitní zkouškou mnohdy z důvodu získání vyšších finančních zdrojů přijímají žáky s velmi malou pravděpodobností úspěšného ukončení vzdělání. Tímto systém působí negativně na kvalitu i ekonomickou efektivitu vzdělání.
Koho se reforma nejvíce dotkne?
Změna financování se dotkne škol zřizovaných obcemi a kraji, a to konkrétně mateřských škol, základních škol, středních škol a konzervatoří. U školských zařízení se změní pouze způsob financování u školních družin. Pro vyšší odborné školy (dále jen VOŠ) a základní umělecké školy (dále jen ZUŠ) zůstává financování řešeno normativně na žáka, a to prostřednictvím oborových normativů stanovených centrálně MŠMT. Školská zařízení (kromě školních družin) budou financována prostřednictvím republikových a krajských normativů, tzn. v současném režimu. Soukromé a církevní školy budou stále získávat finanční prostředky odvislé od normativu na žáka.
Jak to bude po reformě?
Reforma zahrnuje změnu způsobu financování pedagogické i nepedagogické práce. Odraz v praxi má mít pro školy benefit v možnosti zvýšení kvality výuky, ale i lepší zajištění hospodářské a administrativní činnosti školy oproti současnému systému.
NahoruFinancování pedagogické práce
Pro školy, jichž se reforma dotkne, je prováděcími předpisy (nařízením nebo vyhláškou) definován maximální rozsah přímé pedagogické činnosti (dále jen PHmax), který může být hrazen ze státního rozpočtu. PHmax je stanoven v podobě maximálního počtu hodin výuky ve třídě v oboru vzdělání. Zároveň se jeho výše odvíjí od vymezených pásem počtu žáků ve třídě. Kromě respektování povinného dělení od určitého počtu žáků ve výuce jazyků, případně některých odborných předmětů, umožní způsob financování vedení školy v rámci organizace výuky rozdělit i jiné předměty a tím zkvalitnit výuku.
Hodnota PHmax je u mateřských škol a školních družin odvozena od počtu jejich tříd, respektive oddělení, a u základních a středních škol od počtů žáků ve třídě. Rozpis rozpočtu bude provádět přímo MŠMT. Krajské úřady na jeho výši nebudou mít takový vliv jako v minulosti, kdy velikost rozpočtu stanovovaly pomocí svých krajských normativů.
Hodnota PHmax je pro školu orientační veličinou. Není povinností školy podle ní stanovit počet vyučovacích hodin ve škole. Pokud škola ve své organizaci školního roku bude počítat s vyšším počtem vyučovacích hodin, dostane prostředky pouze ve výši PHmax. Pokud si naplánuje méně hodin, než je PHmax, dostane prostředky na skutečné hodiny, tedy nižší než PHmax.
NahoruFinancování nepedagogické práce
Neméně důležitá pro školy je výše finančních prostředků na nepedagogy, o čemž se však již tolik nehovoří. Ti jsou ještě více podfinancováni než pedagogové, a proto zajistit kvalitního ekonoma nebo účetní je za současných možností financování velmi obtížné. Nový způsob financování zohlední různá specifika škol, jako jsou velikost škol, základní školy pouze s 1. stupněm vzdělání, svazkové školy, odloučená pracoviště, oborovou strukturu školy, případně další.
Nepedagogická práce bude ohodnocena na základě normativů stanovených centrálně MŠMT. U mateřských, základních a středních škol je definován normativ na školu, na pracoviště a na třídu, u středních škol ještě na třídu v oboru vzdělání. Ve vyšších odborných školách a konzervatořích se výše bude odvíjet od normativů na školu, na pracoviště a na studenta v akreditovaném vzdělávacím programu, příp. na žáka…
